Erasmus v Drážďanech

pondělí 2.2.2009

V uplynulém týdnu mě čekala cesta do Prahy, abych tam konečně zkonzultoval mou diplomku. Výlet to byl jen na otočku a program byl nabitý do poslední minuty. Zvládl jsem zastavení v BWT ohledně brigády, nakoupil jsem pár věcí, po kterých se mi tu v Německu stýská, zašel jsem si do menzy na sojové maso, oběhal jsem veškeré papíry na studijním oddělení a zařídil vše, co bylo potřebné ještě ohledně mého pobytu tu vyřídit a nakonec jsem zašel na konzultace. Zde jsem si moc chvály nevyslechl, ale mohlo to být i horší… Práce se už jakž takž rozjela, tak snad to nějak zdárně dotáhnu do konce. Po konzultacích jsem zašel na hodinku posedět se spolužačkou Lenkou a vyzvěděl jsem, jaké že to je, když má člověk čerstvě po státnicích a pak už jsem jen naskočil na Holešovicích do vlaku a vydal se na zpáteční cestu. Chvíli jsem se ještě učil angličtinu, protože mě druhý den čekal závěrečný test  (který nakonec dopadne snad i celkem rozumně), a pak jsem to zalomil a spal až do Drážďan. V tomto týdnu si ještě půjdu cvičně napsat závěrečný test na hodinu němčiny a odevzdám velký celosemestrální úkol na hodině gramatiky a tím bych tu měl mít snad veškeré školní povinnosti z krku… Už mě bude pálit jen ta diplomka, tak držte palec, ať to dobře dopadne.

pondělí 12.1.2009

Ve škole běží i v novém roce vše v zaběhnutých kolejích a nic výjimečného se prakticky neděje. Je to takový klid před bouří, zkouškové už začíná pomalu klepat na dveře. Ještě, že mě žádné to trápení se zkouškami nečeká! Z angličtiny a z němčiny budu psát na jedné z posledních hodin závěrečné testy, ale věřím, že to dobře dopadne a že nás nebudou nikde moc mořit. Jediným převratnějším sdělením, o které bych vás neměl ošidit, jsou informace ohledně mého návratu do Čech. K osmadvacátému únoru bych tu měl končit, odstěhovat se z koleje a znovu se zabydlet v Praze na Strahove, takže se mi to tu už pomalu začíná krátit, těšte se… :o)

pondělí 1.12.2008

Ve škole se nic moc nového a zajímavého neděje. V týdnu, když jsem byl mimo Drážďany, jsem o některé hodiny přišel a po mém příjezdu onemocněly obě učitelky, které mám na hodinu němčiny a na gramatiku, takže to je teď hodně volné. Jediný držák je skotský učitel angličtiny, se kterým jsou hodiny celkem sranda. Občas je z nás a z naší neschopnosti dost nešťastný, ale pak si povíme pro odlehčení nějaký hodně veselý anglický vtip, který málo kdo z nás pochopí a zas se s chutí pokračuje dál. Blíží se termín odevzdávání některých úkolů, tak budu muset trochu máknout…

středa 29.10.2008  

         Dalo by se říct, že semestr je v plném proudu a člověk jen žasne, jak to tu všechno rychle utíká a letí. Ve čtvrtém výukovém týdnu jsem už konečně našel skupinku angličtiny, na kterou můžu chodit a ve které jsou podobně anglicky “talentovaní“ :-) studenti jako já. Vyučuje nás rodilý Skot, tak je celkem zajímavé a zábavné ho poslouchat. Moc už si s ním ale nepopovídám, protože se mi často stává, že ho opravdu jen poslouchám, ale už bohužel dále nerozumím. Budu muset s tou mou angličtinou honem rychle něco udělat. Už jsem si koupil za 12€ učebnici, kterou dávám na noc pod polštář, ale těm slovíčkům se do té mé hlavy pořád nějak přeskočit nechce.

S němčinou jsem na tom o malinko lépe a byl jsem mile překvapen, když jsem viděl výsledky rozřazovacího testu. Povedlo se mi ho napsat na úroveň B2, což není v evropském hodnocení A1 (začátečník) – A2 – B1 – B2 – C1 –C2 (jako rodilý mluvčí) nikterak zářivé, ale ani ne tak špatné a znamená to středně pokročilou úroveň. To mi umožňuje navštěvovat týdně 2 standardní  hodiny NJ + jednu hodinu opakovací a navíc ještě jednu hodinu, kde se probírají odborné texty. K tomu jsem si už konečně vytiskl slovníček, který si tu od příjezdu píšu a je v něm už přes 330 hesel, takže mohu němčinu pilovat od rána do večera. Do mé klasické "lepší dvojky" z němčiny mám ještě ale daleko!

Pro zpestření jsem v týdnu zavítal také na přednášky o turistickém ruchu a o rozvoji zemí, což bylo obojí docela zajímavé, protože podobné povídání jsem u nás na škole nikdy neslyšel. Zas to tam ale trochu skřípalo s tou němčinou – člověk se jí tu prostě nezbaví! Aby toho nebylo málo, tak jsem se, jako velký šprťák, vypravil na čtvrteční mimořádnou a dobrovolnou přednášku v Tharandt s názvem “Biofilms – biodiversity“. Už cestou ve vlaku jsem se těšil na promítání filmů o druhové rozmanitosti nejrůznějších zvířátek a dosti mě pak tedy překvapilo, když  jsme za celou hodinu neshlédli ani jediný zvířátkovský film a jen poslouchali nějakého pána, který nám povídal o různých druzích biofilmu, který se nám může usadit například v hadici nebo ve vodovodním kohoutku. No co jsem mohl dělat – nakonec se to neposlouchalo špatně a viděl jsem mnoho zajímavých obrázků a fotek, tak bylo houby zle.

 pátek 17.10.2008  

   První školní týden s přednáškami utekl jako voda a já si ještě ani nestačil vybrat, na které předměty by se mi líbilo chodit. Stihl jsem zajít na Územní rozvoj, na angličtinu, která nebyla a z části na Ochranu ŽP, ale víc nic. Budu se muset v těch dalších týdnech polepšit a trochu víc ty přednášky prozkoumat.

   Během těch pěti dnů jsem ale zas až tak nezahálel. Zvládl jsem 2 setkání s naší oborovou poradkyní (Tutor), přičemž se to jedno konalo formou poznávacího výletu do Tharandtu, kde už jsem sice o týden dřív byl, ale přesto jsem si to jel rád s ostatními prohlédnout znovu a poslechnout si k tomu i patřičný komentář. Dále jsem se zúčastnil ve čtvrtek velké slavnostní imatrikulace a v pátek jsem se zapotil u rozřazovacího testu z NJ, podle kterého budeme rozděleni do skupinek na výuku. Doufám, že jsem tam nenapsal úplný bludy a že budu alespoň mezi středně pokročilými. :o)

neděle 12.10.2008  

   Během prvního, přípravného, týdne semestru jsem navštívil úvodní uvítací přednášku pro erasmus-studenty. Sešlo se nás tam nepočítaně a společně jsem si vyslechli uvítací proslov od děkana TU, pár důležitých informací od mluvčí z úřadu pro zahraniční studia a pak také několik hudebních skladeb, které nám zahrála studentská kapela z místní univerzity. Po úvodní hodince jsme se odebrali každý ke své skupině z oboru, přosli jsme společně areál univerzity a vyslechli si další uvítání od našeho TUTORa, což je člověk, který nám bude na našem oboru se studiem pomáhat a v připadě jakýchkoliv problémů se na něj můžeme kdykoliv obracet.

   Dále jsem stihl navštívit erasmus-vedoucího mého oboru v Tharandtu (viz Výlety) a zjistil jsem od něj kontakty na učitele a profesory ze školy, kteří by mi mohli pomoci s psaním diplomky.

   Také jsem se rozhodl, že když už nemusím chodit povinně na žádné předměty, tak že si zapíši alespoň angličtinu, ve které mám dost velké mezery. Mám ale strach, že se mi to s tou němčinou bude pěkně motat. V pátek jsem byl psát rozřazovací test a vůbec jsem nebyl schopný mezi těmi jazyky nějak plynule přepínat. Test jsem napsal zhruba na úroveň mírně pokročilý, tak jsem zvědav, jak se s tou angličtinou dál poperu a jak velký guláš v tom budu během výuky mít.

   V pondělí odpoledne se chystám ze zvědavosti na první ostrou přednášku, tak snad si z toho alespoň něco odnesu a nebudu tam jen celou dobu listovat ve slovníčku :))

   pátek 3.10.2008

   Celý první týden jsem kolem školy ani neprošel a tak jsem byl celkem zvědavý, co mě bude čekat v tom týdnu druhém. V úterý 30.09.2008 jsem byl pozván na imatrikulaci, která spočívala v tom, že jsem dostal pár papírů k vyplnění a mohl jsem jít zas domů - tedy žádné kvádro, jako je tomu u nás.

   Asi s pěti dalšími potvrzenými lejstry jsem se měl dostavit opět na akademický zahraniční úřad o 2 dny déle, tj. ve čtvrtek 2.10.. Jelikož jsem si myslel, že cestu do školy zvládnu pěšky hbitě za 50 min (neměl jsem ještě tou dobou studentský průkaz, který slouží i jako průkaz na mhd) a trochu špatně jsem to odhadl, stalo se to, že jsem na mou první důležitou akci, týkající se školy, dorazil pozdě. Naštěstí to zas tolik nevadilo a všechny potřebné věci jsem si dodatečně zjistil.

   Konečně jsem už dostal onen očekávaný studentský průkaz, se kterým si teď již můžu vyřídit kartu do menzy (takže se, maminko, nemusíš bát, že se tu špatně stravuji) a už si nemusím v městské kupovat jízdenky a můžu jezdit beze strachu, že mě někdo čapne. Průkaz mi dokonce slouží i jako regionální jízdenka, takže se s ním můžu vypravit kamkoliv po okolí na výlet a dokonce s ním můžu dojet až na hranice. Bohužel to ale trvá regionálními spoji něco kolem dvou hodin (těmi dálkovými tak 20min).

   V nejbližší době mě teď čeká vyřízení všech potřebných záležitostí k předmětům, které tady budu studovat. Nemělo by to být moc práce, protože tu na moc věcí chodit nebudu. Nejdůležitější bude sehnat nějakého človíčka, který se mnou bude ochoten konzultovat diplomku a který bude mít nervy na to mě vždy vyslechnout, protože to s mým mluvením zatím vážně moc nejde. V pátek 17.10. mě čeká rozřazovací test z němčiny, podle kterého nás rozřadí do skupinek na výuku (Sprachkurs). Jsem moc zvědav, jak to napíšu a zda budu něco lepšího než začátečník. Přijde mi, že tu každý žvatlá celkem bez problémů a jen já furt marně lovím slova v puse. Všichni říkají, že se to ale co nevidět zlepší, tak už to vyhlížím každou chvílí :o)