Polský Länderabend v Gutzkow 11.12.2008
Polský večer v Gutzkow klubu aneb krade se i v Drážďanech
Je tu již pravidelným zvykem, že tu dvakrát do týdne, vždy v úterý a ve čtvrtek, probíhají ve studentských klubech CountDown a Gutzkow večery jednotlivých zemí, při kterých studenti té příslušné země povídají ostatním kolegům a zvycích a obyčejích v jejich vlasti, připravují k ochutnání nejrůznější národní pokrmy a dobroty, ochutnávají se různé nápoje a do všeho hraje hudba, pro danou zemi typická. Ve čtvrtek se kvůli pozdnímu tréninku této akce nezúčastňuji, ale jelikož byl tentokráte na programu polský Länderabend, domluvil jsem se po sportu s mým polským spoluhráčem Adamem, že se zajedeme do klubu na chvíli podívat, že to tam poprvé omrknu a že mi povypráví, jak tu trávil on jeho studentská léta. Večer to byl vydařený, sešlo se celkem hodně studentů a kamarádů a každý si to tam užíval. Zábava zkrátka frčela na plné obrátky, ale to jsem ještě neměl ani ponětí o tom, co mě za pár okamžiků potká. Když se párty chýlila ke konci a rozhodl jsem se vyrazit k domovu, našel jsem v šatně jen po zemi poházené mé věci z tréninku a batoh nebyl k nalezení. V tu chvíli pro mě už večer zrovna dvakrát zábavný nebyl a začal jsem všechno prohledávat - bohužel ale marně. Ukázalo se, že se nějakému joudovi náramně hodil můj již spravovaný, ale přesto pořád slušný ruksak a s ním že si odnesl i slovníček, telefon s českou simkartou a klíče od koleje. Hlavou se mi honily samé černé myšlenky a naštvaný jsem byl, jak už dlouho ne. Posbíral jsem si po podlaze svých pár volejbalových švestek, všechno to zabalil do ručníku a jako Honza s uzlíčkem jsem vyrazil ke koleji a zakončil tak mou první a patrně i poslední návštěvu v Gutzkow klubu. Cestou jsem udělal ještě zastávku na policii, ale tam moc vstřícní nebyli a dozvěděl jsem se, že mám prostě fakt smůlu. Když jsem dorazil na kolej, bylo štěstí, že jeden z mých spolubydlících ještě nespal, otevřel mi a nechal mě u sebe v pokoji na zemi do rána přenocovat. Druhý den dopoledne jsem ještě protočil panenky jednou, když jsem musel u hausmeistra zaplatit 45€ za nové klíče, ale pořád jsem se utěšoval tím, že mohlo být ještě hůř, kdybych měl v ukradeném batohu i peněženku s veškerými doklady. Takhle budu muset oběhat jen pár obchodů s ruksaky a zajít za Ježíškem a poprosit ho, jestli by mi s výběrem nepomohl.
Komentáře
Přehled komentářů
já bych si dal na uvítanou ale raději něco s houbama :o)
fakt blbej večer
(zdencahodanova, 20. 1. 2009 21:12)takže na "uvítanou " doma vím co uvařit... zelí máme ještě v kadečce.../ tady se člověk dozví věci...!!!/ No, milánkové , mamča dostala do rukou "nebezpečnou zbraň " - a už tomu PC začínám přicházet na chuť!!! Ha, ha , ha... zdravím
re: fakt blbej večer
(Zd., 20. 1. 2009 22:56)